Bystřická procházka
s Procházkou
V sobotu 1. září 2012 Okrašlovací a sportovní sdružení Český les pořádalo Bystřickou procházku s Procházkou.
Brožura - Z Bystřické procházky z Procházkou (ke stažení)
Co o procházce napsal regionální tisk
Milovníci Vrbova Zapomenutého údolí jeli vlakem v 8:30 do Furth im Waldu, kde se na nádraží setkali s německou částí přátel tohoto údolí Chladné Bystřice. Celá procházka a všechny příspěvky byly po celý den tlumočeny z češtiny do němčiny a naopak Pavlem Tilkovským. Ve Furth im Wald jsme měli za asistence vážených pánů pana Franze Thurnera a Karla Reitmeiera několik poučných zastávek. U bývalé továrny na dřevěné špulky za nádražím, u sídla furtské Horské služby, u kašny postavené na paměť padlým za dob válek o španělské dědictví u Antlesbrunn, u bývalé papírny, kde je teď ubytovna pro bezdomovce a elektrárna města Furth im Wald, u prastaré pily z 15. století s nádherně vystříhanými keři trnek, .. Procházku německou částí tohoto krásného údolí jsme ukončili na Voitenberghammeru, kde si pro nás místní kováři připravili prohlídku této staré kovárny. Zde jsme se mimo jiné dověděli, že posledním nájemcem Voitenberghammeru, který patřil vždy baronu z Voitenbergu, byl kovář Hůrka, původem z Milaveč. Kovářské řemeslo mu šlo tak dobře, že jeho dcera byla široko daleko známá jako nejlépe oblékané děvče. Po 2. světové válce kovárna skončila a lidé si vybavení rozebrali. Když si však v sedmdesátých letech kovárnu vzal do správy spolek přátel údolí Chladné Bystřice, ti lidé, kteří si nářadí a ostatní vybavení po válce, která znamenala hlad a bídu, rozebrali, je zase hromadně vraceli. Dnes se o toto muzeum stará místní spolek a krásu starých kovářský technologií ukazuje každou neděli od 14:00 do 16:00 hodin. Kromě muzea je tu v tuto dobu otevřená i půvabná hospůdka.
Od Voitenberghammeru jsme šli dál přes hranici do Bystřice – Fuchsovi Huti. Zde nám byl dokonalým průvodcem ctěný pan Zdeněk Procházka. Společně s panem Thurnerem se doplňovali při zastávce přímo na hranici, kde hovořili hlavně o německém původu údolí, o válkách o španělské dědictví, díky nimž připadlo toto údolí Rakousku – Uhersku a tedy následně České republice.
Při následující procházce české části údolí, nám pan Zdeněk Procházka líčil a popisoval sklářské provozy, geniální stavby kanálů a jednotlivých skláren, brusíren a leštiček. V údolí Chladné Bystřice bylo na tomtoto malém potůčku 36 provozů (skláren, leštíren, brusíren, hamrů, pil, papíren a mlýnů). To vše Chladná Bystřice a vody Čerchova dokázaly roztočit a svojí energií provozovat.
Další potěšení, které účastníky Bystřické procházky s Procházkou čekalo, byla možnost se projít čerstvě posekanou Vrbovou alejí - Dubovkou. Pod krásou této znovu obnovené přírodní památky podél starého sklářského kanálu jsou podepsáni svojí prací zejména ing. Jiří Kadera z CHKO Český les, místní lesník Jan Skala ml. a v neposlední řadě svojí podporou i ředitel Městských lesů Domažlice ing. Jan Benda, který nám byl v sobotu pozorným průvodcem jak ve Vrbově aleji, tak v Jubilejním Hájku mezi Bystřicí a Českou Kubicí.
Při procházce Bystřicí byla také domluvena následná konstruktivní spolupráce mezi Městskými lesy Domažlice, Městem Furth im Wald, Horskou službou Furth im Wald a Okrasným a sportovním sdružením Český les na opravě starého mostku na Chladné Bystřici stojící v blízkosti bývalé Hospody Města Domažlic (na obrázku v příloze je vidět - nyní rozvalený - kus mostu).
Po Jubilejním Hájku bylo dalším zastavením až Dřevařské muzeum v Peci pod Čerchovem, kde jsme se mohli potěšit jak exponáty, tak znalostmi a entusiasmem pana Jana Riederera, kterému tímto také děkujeme.
Bylo velmi milé za pomoci překladatele Pavla Tilkovskáho si užít vzájemnost Čechů a Němců, které spojuje láska k tomuto nádhernému koutu našeho kraje, jakož i radost ze znalostí pánů Procházky, Thurnera, Reitmaiera, Bendy a Riederera. A radost byla o to větší, že nám přálo jak počasí a tak duch spolupráce, jehož výsledkem byl vyjádřený společný zájem všech zúčastněných na zachování starého mostu v celé jeho kamenné kráse.
